Bezdrátové sítě

 

Bezdrátová komunikace spočívá ve spojení dvou subjektů jiným způsobem, než mechanicky (kabelem). Podle typu nosného média můžeme rozlišovat mezi komunikací optickou (světlo), rádiovou a sonickou (zvuk). Vzdálenost mezi komunikujícími body může být od několika metrů (infračervený ovladač televize) do miliónů kilometrů (komunikace družic v kosmickém prostoru). Bezdrátovou komunikaci vnímáme jako jeden z oborů v telekomunikacích.

Termín bezdrátová technologie je používán v oboru mobilních zařízení, jako jsou mobilní telefony, PDA, ale najdeme ji i v GPS zařízeních, satelitní televizi a jinde. V zásadě se při bezdrátové komunikaci vždy používá vlnění určité frekvence.

 

Typy komunikace

 

  • Optická komunikace (světlo)
  • laserová pojítka
  • infračervené spoje – periferie k počítačům, dálková ovládání, čidla
  • signální komunikace – světelným paprskem, vlajková komunikace, posunky, řeč těla v námořní dopravě, mezi hluchoněmými, v uzavřených komunitách atp.
  • Rádiová komunikace (rádiové vlny)
  • periferie k počítačům, datové mosty, dálková ovládání, vysílačky, televizní přenos atp.
  • Sonická komunikace (zvuk)
  • ultrazvuková pojítka – ponorky
  • verbální komunikace – mezilidská komunikace

 

 Standardy

 

 

IEEE 802.11

IEEE 802.11 je Wi-Fi standard s dalšími doplňky pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN) vyvíjený 11. pracovní skupinou IEEE LAN/MAN standardizační komise (IEEE 802). Výraz 802.11x je používán pro množinu doplňků k tomuto standardu. Výraz IEEE 802.11 je také spojován s původním 802.11 standardem (tedy bez dalších doplňků). Aplikace tohoto standardu lze shlédnout v článku Wi-Fi.

Standard 802.11 zahrnuje šest druhů modulací pro posílání radiového signálu, přičemž všechny používají stejný protokol. Nejpoužívanější modulace jsou definované v dodatcích k původnímu standardu s písmeny: b, a a g . 802.11n přináší další techniku modulace. Původní zabezpečení bylo vylepšeno dodatkem i. Další dodatky (c–f, h, j) pouze opravují nebo rozšiřují předchozí specifikaci.

Standardy 802.11b a 802.11g používají 2.4 gigahertz (GHz) pásmo. Proto mohou zařízení interferovat s mikrovlnnými troubami, bezdrátovými telefony, s Bluetooth nebo s dalšími zařízeními používajícími stejné pásmo. Oproti tomu standard 802.11a používá 5 GHz pásmo a není tedy ovlivněn zařízeními pracujícími v pásmu 2.4 GHz.  Bezdrátové sítě standardu IEEE 802.11 používají bezlicenční pásma 5,6 GHz a 2,4.

 

      

 

 Přehled standardů IEEE 802.11

 

Standard Rok vydání Pásmo[GHz] Maximální
rychlost [Mbit/s]
Fyzická
vrstva

původní

IEEE 802.11

1997 2,4 2 DSSS a FHSS
IEEE 802.11a  1999 5 54 OFDM
IEEE 802.11b 1999 2,4 11 DSSS
IEEE 802.11g 2003  2,4 54 OFDM
IEEE 802.11n 2009  2,4 nebo 5 600 MIMO
IEEE 802.11y  2008 3,7 54  

 

 

 

Při bezdrátovém přenosu dat dochází k výměně RTS/CTS, jejímž cílem je informovat o vysílání všechny stanice, které by s ním mohly kolidovat